Zapojení přepěťové ochrany – připojení typu CT1

Toto připojení zajišťuje mód ochrany mezi každým pracovním vodičem a PE (PEN), což je ideální pro eliminaci podélného přepětí, neboť zajišťuje kratší cestu vyrovnání potenciálu a tím pádem i menší napěťovou ochrannou úroveň mezi pracovními vodiči a PE resp. PEN (pouze jeden ochranný prvek). Všechny ochranné prvky použité v tomto připojení jsou totožné. Nevýhodou připojení CT1 je skutečnost, že vodiče N a PE nejsou galvanicky odděleny. Je-li instalován SPD v obvodu za proudovým chráničem, zvyšuje se riziko jeho nechtěného vybavení. Jednak to mohou způsobit trvalé průsakové proudy za použití varistorových ochran nebo též i malá přepětí, kdy proud protéká SPD zapojenou mezi vodiči L a PE a proudový chránič ho může vyhodnotit jako chybový proud a způsobit nežádoucí vypnutí obvodu. Z principu ochrany a výše zmíněné nevýhodě se připojení CT1 využívá zejména u přepěťové ochrany typu T1 resp. přepěťové ochrany T1+T2, které se zapojují na začátku instalace v hlavních rozvaděčích, kde se proudové chrániče ještě neinstalují, a kde se nejvíce vyskytuje podélné přepětí. Norma ČSN 33 2000-5-53 ed. 3 připojení typu CT1 uvádí jako povinné.

Konfigurace	Typ sítě	Počet fází	Počet ochranných prvků	Ochranný prvek mezi vodiči
1+0	TN-C, TN-C-S *	1	1	L-PEN
2+0	TN-C-S, TN-S	1	2	L-PE, N-PE
3+0	TN-C, TN-C-S *	3	3	L1-PEN, L2-PEN, L3-PEN
4+0	TN-C-S, TN-S	3	4	L1-PE, L2-PE, L3-PE, N-PE

Tab. Konfigurace přepěťové ochrany v připojení typu CT1
* Možnost využití konfigurace 1+0 nebo 3+0 v sítích TN-C-S je dáno podmínkou splnění délky kabelu mezi PEN svorkou SPD a bodem rozdělení vodiče PEN na N a PE, která je stanovena na méně než 0,5 m (v případech kdy SPD a bod rozdělení jsou umístěny v jedné rozvodnici).

Obr. 1 Schéma zapojení přepěťové ochrany – připojení typu CT1 v konfiguraci 3+0

Obr. 2 Schéma zapojení přepěťové ochrany – připojení typu CT1 v konfiguraci 4+0

Zapojení přepěťové ochrany – připojení typu CT2

To zajišťuje mód ochrany mezi každým fázovým vodičem a nulovým vodičem N a mezi nulovým vodičem N a PE, což je ideální pro eliminaci příčného přepětí, neboť zajišťuje kratší cestu vyrovnání potenciálu a tím pádem i menší napěťovou ochrannou úroveň mezi fázovými vodiči a nulovým vodičem N (pouze jeden ochranný prvek). Z principu ochrany se připojení CT2 využívá zejména u přepěťových ochran typu T2 a T3 neboli svodičů přepětí, které se zapojují dále v instalaci, například v podružných rozvaděčích a u koncových zařízení. Všechny ochranné prvky mezi pracovními vodiči jsou totožné, mezi N a PE se pak vkládá součtový prvek – nejčastěji se jedná o plynem plněnou bleskojistku. Součtový, protože svodová schopnost tohoto prvku musí být minimálně součtem svodových schopností všech ochranných prvků mezi pracovními vodiči. Výhodou tohoto připojení je galvanické oddělení nulového vodiče N a ochranného vodiče PE. Je-li instalována přepěťová ochrana v obvodu za proudovým chráničem, nezvyšuje se riziko jeho nechtěného vybavení. A to ani průsakovými proudy do vodiče PE za použití varistorových ochran ani při malých přepětích, kdy zůstává součtový prvek (bleskojistka) ve stavu vysoké impedance a proud protéká pouze přepěťovou ochranou zapojenou mezi vodiči L1, L2, L3 a N. Proudový chránič na tento proud nereaguje a nezpůsobí nežádoucí vypnutí obvodu.

Konfigurace	Typ sítě	Počet fází	Počet ochranných prvků	Ochranný prvek mezi vodiči
1+1	TN-S, TN-C-S	1	2	L-N, N-PE
3+1	TN-S, TN-C-S	3	4	L1-N, L2-N, L3-N, N-PE

Tab. Konfigurace přepěťové ochrany v připojení typu CT2

Obr. 3 Schéma zapojení přepěťové ochrany – připojení typu CT2 v konfiguraci 3+1